ŽIVOT VE VRBIČKÁCH

PROVOZ A CENÍK

Listopad ve ŠKOLE: Jak se na Zemi vyvíjel život

Na začátku měsíce jsme se ještě věnovali aktivitám souvisejícím s předchozím projektem o vývoji povrchu Země. Poznávali jsme čtyři přírodní elementy: půdu, vodu, vzduch a oheň a jejich podoby a projevy v přírodě, pokusy jsme zkoumali jejich vzájemné působení. Prostřednictvím modelů jsme se učili rozlišit a pojmenovat formy pevniny a vody (ostrov, poloostrov, šíje, úžina, jezero atd.) a hledali je v reálných mapách. Děti zpracovávaly prezentace na různá témata (sopky, vodopády, tornáda, zemětřesení, ledovce, oceány,…) a zjišťovaly rekordy na zemském povrchu (největší jezera, nejvyšší hory, nejhlubší příkop apod.). A všechny si vyzkoušely a vzájemně si prezentovaly pokusy k dalšímu zkoumání fyzikálních zákonů či vlastností různých látek (např. co vzniká mícháním látek s různým skupenstvím, proč těžké ne vždy klesá, že vzduch zabírá prostor, jak se chová teplý vzduch či voda apod.). Na fyzikálně a geograficky laděný projekt o vývoji povrchu Země jsme na třídenní adaptační škole v přírodě navázali přírodovědným projektem o vzniku a vývoji života na Zemi. V něm, obdobně jako v předchozích projektech, nejde o to naučit hned děti všechny cizí názvy prehistorických období či vymřelých živočichů, ale dát jim základní přehled a především je přivést k uvědomění, jak to s námi souvisí, co vše se muselo stát, aby život na Zemi mohl vzniknout, jaké podmínky potřeboval a stále potřebuje, kde začal a kam pokračoval (návaznosti rostlinných a živočišných tříd), jak dlouho to trvalo a jak krátká je historie lidská. Třídili jsme modely a obrázky rostlin a živočichů do jednotlivých období, mnohé děti detailně zkoumaly jednotlivé druhy, které je zaujaly. Poznávali jsme různé fosílie a jak vznikly (máme krásnou sbírku třiceti druhů zkamenělých rostlin a živočichů) a navštívili Trilopark, kde jsme viděli nejen mnoho dalších zkamenělin, ale mohli si i vyzkoušet odkrývání kostry dinosaura či preparování fosílií z kamene vibrační jehlou a odlít si trilobity ze sádry. Příběh vývoje života děti nadchnul natolik, že některé tvořily vlastní časové osy, jiné knížky o trilobitech a dalších zvláštních druzích. Když jsme pak v souvislosti s oslavou Díkůvzdání chystali návštěvu Kojeneckého ústavu a přemýšleli, co pro tamní děti připravit, kromě dárků, které vyráběly v družině a v rámci kutilského kroužku, děti samy přišly s nápadem na divadlo o vývoji života, které pak i samy připravily a nazkoušely a z velkých kartónů vytvořily kulisy. Na konci listopadu nás ve škole poprvé navštívili předškoláci z naší školky a protože v té době se zrovna věnovali tématu vesmír, školáci si pro ně připravili zjednodušenou prezentaci o vzniku vesmíru a každý sám pak krátké povídání o „své“ planetě. Bylo úžasné vidět, jak zodpovědně a dospěle se i prvňáčci ujali svých mladších kamarádů, jak si vzal každý jednoho na starost, aby ho provedl po třídě, vysvětlil mu, jak to v naší škole funguje, ukázal mu některé pomůcky. Bylo dojemné sledovat, jak starší kluci dvorně nosili mladším slečnám židle ke svačině a jakým vznešeným jazykem mluvili. Více o smyslu tematických projektů.

Smysl a význam „velkých příběhů“

Proč se už od první třídy věnujeme tématům jako vznik vesmíru, vývoj Země a života na Zemi, historie člověka, písma či matematiky, přestože v osnovách se objevují třeba až na druhém stupni:

  • Děti tyhle věci zajímají. V dnešní době se mnohdy už předškolní děti ptají, odkud jsme se vzali, kam zmizeli dinosauři, co je nebe, proč hvězdy svítí. Školáky tato témata, která vznášejí celoživotní velké otázky původu a smyslu života, zajímají o to více. Není cílem, aby je hned v první třídě do hloubky
    a detailů pochopily a obsáhly, jde jen o to reagovat na jejich zájem, odpovídat na jejich otázky, respektovat, že nejsou malí na to, aby se ptali, aby se o takové věci zajímali.
  • Dokážou je pochopit. Témata dětem představujeme zjednodušeně a smyslovou formou, aby si spojily těžko pochopitelná, abstraktní fakta s konkrétní zkušeností či analogií (např. proč ve vesmíru stále něco vybuchuje: částice se tlačí na sebe, je jim horko a chtějí zase od sebe, jako vy, když se všechny namačkáte k sobě na malém prostoru; odkud se bere déšť: na vysvětlení stačí miska s ledem, vařič a poklička).
  • Opakováním se pochopení prohlubuje. Témata se prezentují každý rok, děti je tak prožijí několikrát, pokaždé o něco starší a zralejší. Postupně si vytvářejí mozaiku, do které doplňují další, nové dílky, až se skládačka informací složí celá. Možná pak člověk časem zapomene některé detaily, třeba data či cizí názvy, chápe však skutečný obsah, návaznosti a souvislosti, ty už jsou navždy uložené. Dává to větší smysl, než učit se definice či soupisy dat, přednesených jedno za druhým v několika málo vyučovacích hodinách?
  • Inspirují k dalšímu zkoumání. Jakmile dítě téma zaujme, dokáže se do něj ponořit, vznášet další otázky a hledat odpovědi. Na každý projekt navazují další pomůcky a související „přízemnější“ témata, ať už jsou součástí osnov hned nebo později (např. k příběhu o vesmíru podmínky pro život, roční období, klimatická pásma; k příběhu o Zemi hory, pouště, moře, jezera, cokoliv z geografie nebo také geologie, fyziky či chemie; k příběhu o vývoji života třídění živočichů a rostlin, jednotlivé druhy, cokoliv z botaniky a zoologie a také ekologie.
  • Činí učení zábavným a důležitým. Jak je vidět např. z reakce dětí na příběh vesmíru, pokud je téma zaujme, dokážou i čtenáři začátečníci hledat informace ve složitých textech nebo znovu a znovu nekonečně dlouho počítat s velkými čísly a hrdě pak ostatním prezentovat „závěry svého výzkumu“. Pouštěly by se s takovou vervou do čítanky nebo počítání 3+2 v sešitě? Četli byste Vy raději o planetách nebo „máma mele maso“?
  • Mají společenský přesah. Odrážejí souvislosti a vztahy mezi vesmírem, přírodou, lidmi, ukazují, že mnohé zákonitosti vesmíru platí i na Zemi, co je ve vesmíru, je i v nás a opačně, nesou v sobě úctu
    k živému i neživému kolem nás, ke všemu a všem, kdo byli před námi a bez nichž bychom tu nebyli.

listopad škola listopad škola listopad škola listopad škola listopad škola listopad škola

více fotografií...


 

Listopad ve ŠKOLCE: Zvířata před zimou a Díkůvzdání

V listopadu jsme se soustředili na lesní zvířata a ptáky před zimou. Loučili jsme se s odlétajícími ptáky, vysvětlili si pojmy přezimující a tažní, zaletěli si s husami a skřivany do Španělska a s vlaštovkami a čápy do Afriky a nakonec zjišťovali, jak se ti ptáci, co u nás zůstávají, na zimu chystají, aby ji ve zdraví přežili. Podobně jsme také poznávali, jak je to s našimi lesními zvířaty, která přes zimu spí a jak takový zimní spánek vlastně vypadá, a která jsou naopak i v zimě aktivní, jak se jejich život změní a jak se na to připravují. V lese jsme pak stavěli pro zvířata zimní domečky, nory a další úkryty. Nakonec jsme les básničkou Zamykám, zamykám, les, aby sem nikdo nevlez, symbolicky uzamkli do zimního klidu. Po zkušenosti z loňska, kdy jsme zjistli, že už děti ve školce fascinuje denní i noční obloha, slunce, měsíc, hvězdy a planety, jsme připravili také téma vesmír. Využili jsme toho, že se projektu o vesmíru v září věnovali školáci, a s předškoláky se poprvé vydali na návštěvu do školy za bývalými spolužáky. Školáci nás moc mile překvapili tím, jak hezky se dokázali o své mladší kamarády postarat. Každý z nich si vzal na starost jednoho, provedl ho po třídě, všechno mu ukázal a vyprávěl, jak to ve škole chodí. Společně pak našim dětem předvedli zjednodušenou prezentaci o velkém třesku a vzniku vesmíru a každý ještě vlastní prezentaci o jedné z planet. Ve školce jsme pokračovali v povídání o planetách, jak se která jmenuje, jak vypadá, zda a proč na ní může či nemůže být život, což děti zajímalo nejvíc. Vyrobili jsme si modely planet z plastelíny a cestovali raketou. Na konci měsíce jsme se připravovali na Díkůvzdání, povídali si o významu slova děkuji a o tom, že v Americe má svůj vlastní svátek, přemýšleli jsme, za co všechno můžeme děkovat, a také o lidech, kteří takové štěstí nemají, a jak jim můžeme pomáhat. Děti samy navrhovaly, co udělat pro děti v dětském domově – někteří chtěli darovat hračky, jiní vybrat kasičku, další uvařit jídlo, někdo chtěl uplést ponožky. Dojalo nás, že skoro všechny také řekly, že pomoci vždycky může i pohlazení a pusinka. Na Den Díkůvzdání jsme pak společně se školáky navštívili Kojenecký ústav v Krči, kde na nás čekalo na třicet dvou- až pětiletých dětí. Školáci zahráli mini divadlo o vývoji života na Zemi, které se našim dětem moc líbilo, my zase zazpívali a zatančili připravené písničky a společně jsme předali dárky, které jsme vyráběli či donesli z našich domovů. Moc děkujeme všem rodičům, kteří přispěli do sbírky hygienických potřeb, nakonec jsme zaplnili auto až po střechu a ředitelka domova byla nadšená a vděčná.

listopad škola listopad škola listopad škola listopad škola listopad škola listopad škola

více fotografií...


 

Říjen ve ŠKOLE: Jak kdysi vypadala Země a jaká je dnes

V prvních dvou říjnových týdnech jsme ještě pokračovali v projektu o vesmíru, který děti naprosto pohltil. Každé předneslo ostatním svou prezentaci o vybrané planetě. Dozvídali jsme se, jak je která planeta vzdálená od Slunce, jak je velká, jak těžká, kolik má měsíců či prstenců, jak rychle obíhá kolem Slunce a jak kolem své osy, mnohdy i z jakých prvků se skládá, zda by na ní mohl či nemohl být život a proč, dokonce i to, že jedna by mohla plavat, jiná že zřejmě přiletěla z jiné galaxie, protože se kolem své osy otáčí opačně než ostatní, a proto na ní trvá den déle než rok. Prezentacemi se děti vzájemně inspirovaly k dalšímu zkoumání, doplňovaly si chybějící informace o „své“ planetě, sepisovaly různé žebříčky (největší, nejtěžší, nejteplejší, nejchladnější, nejrychlejší, s nejdelším rokem, s nejdelším dnem, s největším počtem měsíců atd.), takže stále četly a psaly, hledaly informace v pomůckách, encyklopediích, na internetu, ověřovaly, porovnávaly, počítaly, dokonce řešily „výzkumné“ matematické problémy (viz níže). Četli jsme si příběhy jiných národů o vzniku světa – indiánské, africké, egyptské, židovské. Vyrazili jsme na výlet do planetária a také do sousedního Vestce, kde je krásná stezka planet a přírodní hřiště. Malou třídu, kam se děti uchylují k relaxaci a meditaci či k nikým nerušené samostatné práci, jsme přemalovali na vesmír – dokonce matematicky i geometricky velice přesně: tři děti společně sepsaly průměry planet a jejich vzdálenosti od Slunce a po několika pokusech zvolily vhodný dělitel tak, abychom mohli planety na strop místnosti narýsovat poměrově správně. V polovině října jsme začali navazující projekt Jak se vyvíjela planeta Země, jehož smyslem je formou pokusů dětem přiblížit základní přírodní zákonitosti naší planety, které lze objevit nejen v přírodě kolem nás, ale stejně tak třeba v lidském těle. Děti získaly informace o pevném, plynném a kapalném skupenství, gravitaci či koloběhu vody a vrhly se na vlastní pokusy k ověření našich tvrzení. Zkoumání vlastností pevného skupenství mimo jiné rozbíjením kamenů vzbudilo tak velký zájem o ně, že jsme se několik dní věnovali poznávání hornin a minerálů, rozdílů mezi nimi, i způsobů, jakými vznikají. Děti sbíraly kameny venku a nosily vzácné krystaly z domova, určovaly je podle vzorníků a encyklopedií, prezentovaly je ostatním, tvořily knížky o kamenech a nakonec uspořádaly výstavu. Vyrazili jsme také do geologického parku na Spořilově, kde jsme viděli sopečné vyvřeliny s krystaly uvnitř, usazeniny se zkamenělými hlavonožci či zkamenělé stromy. Pokusem jsme si sami vyzkoušeli, jak se tvoří krystaly. Více o matematice a jazyce.

MATEMATIKA – všechny děti dle své úrovně procvičovaly základní matematické operace na různých pomůckách, prezentovaných v září,

  • 1. a 2. ročník zejména sčítání (do 20, někdo do 100 i písemné),
  • 3. ročník sčítání, odčítání, násobení (do 20, do 100, písemné),

ale také prostřednictvím praktických, více motivujících aktivit:

  • obchod (karty s obrázky předmětů, textem a cenou, různé úrovně obtížnosti) – děti dle své úrovně tvořily nákupní seznamy nebo nakupovaly podle zadání, zapisovaly názvy a ceny položek, sčítaly, kolik celý nákup stojí, některé také odečítaly, kolik dostanou zpět (společně s matematikou i procvičování čtení a psaní),
  • „osobní“ slovní úlohy „na míru“ pro jednotlivé děti (s tématy dle jejich zájmu a v obtížnosti dle jejich aktuální úrovně) – od porovnávání věků dětí i dospělých ve třídě, včetně přepočtu psích let na lidské, přes astronauty objevující nové hvězdy či archeology hledající i ztrácející artefakty, až po počítání, kolikrát by se Země vešla do Slunce, či ověřování, zda by se všech 7 planet vešlo do osmé největší, Jupitera (krásný příklad integrace předmětů: v rámci jednoho takového úkolu dítě zkoumá planety, hledá informace v různých zdrojích od pomůcek ve třídě, přes encyklopedie až po internet, procvičuje čtení, orientaci v textu, psaní, sčítá víceciferná čísla, čímž zároveň procvičuje sčítání do 20, a nakonec zapíše svůj závěr a ten prezentuje ostatním).

 

GEOMETRIE

  • základní pojmy spojené s kruhem (kružnice, střed, průměr, poloměr, obvod),
  • první nácvik práce s kružítkem, rýsování kruhu s provázkem (pro přesné nakreslení planet v „kosmické“ místnosti).

 

JAZYK:

  • čtení: rozvíjení dosavadních aktivit dle úrovně jednotlivých dětí,
  • psaní: prvňáčci začali s psacím písmem (zatím na tabulích a na volné pracovní listy),
  • ranní šifry s obecnými vzkazy či zadáním konkrétní práce (morseovka, hieroglyfy, čínské znaky,…).

škola škola škola škola škola škola

více fotografií...


Říjen ve ŠKOLCE: Podzim v přírodě, Halloween

V říjnu jsme se nechali okouzlit slunečnou krajinou, obdivovali podzimní barvy a zapojovali je do práce s různými pomůckami i do výtvarných projektů. Všude jsme sbírali, zkoumali a porovnávali listy a plody a učili se je přiřazovat k těm správným stromům či keřům. Kousek podzimu jsme si přinesli i do třídy, kde jsme všichni společně vytvořili z různých plodů a listů nádhernou mandalu, listy jsme pak použili pro herbář. Listy nám také vyprávěly svůj příběh o tom, co všechno viděly a slyšely v korunách, kudy putovaly, když opustily svůj strom, jak se cítily, když dopadly na zem, co se s nimi stane v zimě pod sněhem, jak se na jaře znovu zrodí. Obdivovali jsme jejich tvary a barvy, prohlíželi si obrazy slavných malířů na téma podzim a samozřejmě malovali své vlastní. Poznávali jsme také ovoce a zeleninu a zjišťovali, podle čeho se třídí, co do jaké skupiny patří. A moc jsme si užili návštěvu psovoda s velkým, ale skvěle vycvičeným a milým psem, který nejen dobře věděl, jak se chovat k dětem, a na slovo poslouchal svého pána, ale uměl i různé veselé kousky, a jak nám na závěr ukázal na zahradě, dokonce i hrát fotbal. Dozvěděli jsme se přitom, jak se chovat k pejskům, ať už k cizím, nebo naopak známým, jak se o psa starat, pokud bychom chtěli nějakého mít doma, proč mohou být někteří psi zlí, jak se pes vychovává a cvičí. Po podzimních prázdninách jsme zdobili školku na oslavu Halloweenu, vyráběli jsme netopýry, pavouky a různé masky, dlabali dýňové lucerny, tančili podzimní tance a moc si pochutnali na netopýřích sušenkách, které pro nás všechny upekli mladší kamarádi ze třídy Toddler. Vysvětlili jsme si i původ a význam svátku Halloween a také jeho české verze, Dušiček. Se staršími dětmi jsme mluvili i o tom, co je to státní svátek, a trochu i o vzniku našeho státu.

školka školka školka školka školka školka

více fotografií...


 

Září ve ŠKOLE: Moje místo ve vesmíru, odkud se ten vesmír vzal

První dva týdny jsme si hlavně na školu zvykali, prostřednictvím práce, diskusí a her společně vytvářeli základy systému, na jakém má naše třída fungovat (více).

  • Tvořili jsme pravidla, upravovali je, doplňovali – jak se k sobě chováme, jak spolu mluvíme, jak si můžeme pomáhat, kdy je třeba trpělivě vyčkat, než se na nás dostane, jak pracovat společně
    i samostatně a nerušit ostatní, jak pečujeme o naši třídu, uklízíme po sobě, připravujeme stůl či odpolední společné svačiny, staráme se o rostliny či naše školní štěně Nettie;
  • postupně jsme nastavovali denní režim a rituály – čas na práci, řádění i odpočinek, pravidelné odpolední psaní a čtení, kroužky atd.;
  • učili jsme se, co znamená ve škole pracovat – výběr vhodné práce, samostatná i skupinová práce, zpětná kontrola a dokončování práce, zakládání do portfolií, každodenní zaznamenávání práce do pracovního deníku;
  • mluvili jsme o tom, co se chceme ve škole naučit, nejen z hlediska znalostí, ale i osobnostně, na čem kdo potřebuje v nejbližší době pracovat, v čem se zlepšovat;
  • poznávali jsme okolí školy – průzkumy a zaznamenávání zajímavých míst do map.

V tom všem samozřejmě budeme pokračovat v průběhu celého roku a i let dalších, protože to je téma nejen prvnáčků, kteří si teprve zvykají a ještě dlouho zvykat budou na vše nové, co se školou souvisí, ale celého prvního stupně. Přejeme si, aby děti měly na svém vzdělávání podíl a postupně za něj přejímaly větší a větší vlastní odpovědnost. Aby pro ně škola nebyla místem, kam musí, protože dospělí to tak chtějí, a kde
o nich a bez nich všechno rozhodují. Přejeme si děti vést k tomu, aby věděly, co je třeba se učit a proč, a aby se chtěly učit pro sebe, ne pro nás. Prvňáčci se samozřejmě ještě nenaučí sami si práci vybírat a plánovat a potřebují hodně vedení, přesto je důležité s nimi od začátku mluvit, probouzet v nich pochopení a zájem
o to, k čemu škola je, co a proč se v ní učíme. Právě v prvních třech letech školy, kdy je pro dítě učitel ještě důležitější než kamarádi, a může ho tak v dobrém i špatném hodně ovlivnit, se schopnost brát učení jako svou věc a svou odpovědnost zakládá a vyvíjí (nebo naopak vzdává).

Ve třetím zářijovém týdnu jsme prošli první tematický projekt Moje místo, od našeho domu, přes ulici, město, kraj, stát, EU, kontinent, planetu Zemi až po galaxie. Děti tvořily osobní knížky o svých domovech, pracovaly s různými mapami a geografickými encyklopediemi, připravovaly své první prezentace pro ostatní spolužáky (více). modrý text dál schovat pod odkaz

  • Některé děti pochopily celou strukturu, jiné zatím části, což je v pořádku; nechceme dětem látku prezentovat jako uzavřený celek všech informací najednou v jednom ročníku, téma se bude během roku i v dalších letech v různých podobách opakovat, jde o to, aby si děti postupně tvořily mozaiku a doplňovaly ji o další dílky;
  • některé děti na základě osobních knih učitelů vytvořily k tématu vlastní knížku Moje místo;
  • jiné děti pracovaly dle své úrovně s pomůckami k tématu, které je zaujaly – puzzle mapy kontinentů, Evropy, České republiky, vlajky, encyklopedie, krabice s typickými předměty, faunou a florou k jednotlivým kontinentům, karty s příběhy ze života dětí z různých zemí světa, zemské povrchy na velké topografické mapě;
  • mnohé děti na základě inspirace jednoho z kamarádů několik dní po sobě tvořily různé knížečky
    o zvířatech či rostlinách jednotlivých kontinentů (kromě poznávání kontinentů též procvičování čtení a psaní a také systému tvorby tematické knížky), což založilo tradici prezentování vlastní práce ostatním na elipse, která je dnes téměř na denním pořádku, a děti se tak učí prezentovat a vzájemně se inspirují k další práci.

V posledním týdnu jsme začali projekt Jak vznikl vesmír, od velkého třesku přes rozpínání vesmíru, vznik protosluncí a galaxií až po zkoumání jednotlivých planet, které ještě stále trvá a děti se ho zatím nenabažily. Téma jsme dětem představili formou „divadelního“ vyprávění s řadou ilustrativních pomůcek tak, aby bylo i těm mladším dobře srozumitelné. Děti dál dle svého zájmu a schopností četly krátké texty k příběhu, řadily je podle posloupnosti a zkoušely příběh vyprávět a především dychtivě vyhledávaly a zkoumaly informace o jednotlivých planetách, které je zaujaly natolik, že dokonce hned řešily i různé matematické problémy, třeba řadily planety podle průměru či váhy či ověřovaly, zda by se všechny planety vešly do Jupiteru. Nadchlo nás, jak přijaly svůj první domácí úkol, a to připravit si prezentaci o jedné z planet, kterou si vybraly, s jakou hrdostí svou práci prezentovaly ostatním, jak během týdne stoupala úroveň prezentací, jak dle informací od rodičů některé děti celý týden nezapnuly doma televizi a místo toho si četly o planetách a vyráběly plakáty. Více o matematice a jazyce. modrý text dál schovat pod odkaz

 

Matematika, geometrie – všechny děti se na své úrovni seznámily se základními pomůckami:

  • principy matematických operací (sčítání, odčítání, násobení, dělení),
  • sudá a lichá čísla,
  • sčítání do 20 s různými pomůckami (barevný perlový materiál, hadí hra, pásové sčítání, prstové tabulky),
  • desítková soustava a tvorba velkých čísel (zlatý perlový materiál), některé děti také pokračování hierarchie číslic do milionu a dále,
  • většina dětí, včetně prvňáčků, také sčítání čtyřciferných i větších čísel, někteří i odčítání a násobení (zlatý perlový materiál, dřevěný materiál, známková hra, skleněnková deska, velké počítadlo do milionů),
  • úvodní prezentace zlomků (zatím bez číselného vyjádření),
  • plošné geometrické tvary a jejich základní názvosloví (kruhy, trojúhelníky, čtyřúhelníky, mnoho-úhelníky).

 

Jazyk:

  • nečtenáři: upevňování znalosti písmen, podpora analýzy a syntézy slov (párování předmětů k písmenům, hry s písmeny v prostoru, skládání slov z pohyblivé abecedy – rozklad slov na písmena, karty s obrázky pro první čtení slov – syntéza písmen do slov),
  • čtenáři začátečníci: upevňování znalosti malých tiskacích písmen, čtení karet a krátkých textů k tématům, společné čtení knih ve skupině, šifrování a dešifrování různých ranních vzkazů, společná tvorba příběhů ve skupině,
  • pokročilí čtenáři: práce s texty k tématům, encyklopedie, samostatné čtení, kreativní psaní (vlastní krátké příběhy),
  • všichni prvňáčci denně v odpoledním pracovním bloku píší (křídou na tabule pro uvolňování celé paže i fixem či perem na pracovní listy pro úchop a uvolňování zápěstí), procvičovali jsme psaní číslic a věnovali se přípravě na psací písmo.

škola škola škola škola škola škola

více fotografií...


 

Září ve ŠKOLCE: Pravidla a podzimní sklizeň

Jako každý rok v září jsme se věnovali především seznamování se školkou, novými kamarády, novými i přes léto zapomenutými pomůckami a také společnému opakování či novému vytváření pravidel. Zjišťovali jsme, kde co najdeme, jak se s čím pracuje, učili jsme se rolovat a obcházet koberečky, tiše nosit a zasouvat židle, krájet ovoce a zeleninu ke svačině, připravit stůl, servírovat jídlo a pití, namazat si chléb, zamést, mýt po sobě nádobí a utírat stoly, uklízet po sobě pomůcky. Seznamovali jsme se, zjišťovali, kdo je kdo, učili se, jak se k sobě chovat, jak se přivítat, představit, požádat o pomoc, říci si o spolupráci či naopak soukromí, hráli jsme hry na ticho i hry, které nás učí spolupracovat, pojmenovávat naše pocity, řešit konflikty. Také jsme prozkoumávali les a okolí rybníka Šeberák, i zahradu a všechna její zákoutí a pozorovali podzimní proměny přírody a její sklizeň. Sbírali jsme, zkoumali a rozpoznávali všemožné plody důležité v zimě pro zvířata – šišky, kaštany, žaludy, ořechy, šípky a různá semena, přiřazovali jsme je ke správným stromům a keřům a povídali si o tom, kdo je jí. Nezapomněli jsme také na nás lidi – poznávali jsme podzimní ovoce a zeleninu, povídali si o tom, jak se na zimu skladuje a konzervuje, ohmatávali, očichávali a ochutnávali, na kroužku vaření jsme pekli sladké dobroty (švestkový koláč a ovocné záviny). Povídali jsme si o kouzlu, které je schované v každém jednom malém semínku jablka. Pro děti bylo úžasné uvědomit si, že v něčem tak malinkém vlastně spí celý nový strom, a moc je pak bavilo zkoumat další semínka a co z nich jednou vyroste, obzvlášť se jim líbily některé zvláštní názvy, třeba jírovec maďal nebo okurkovník. Seznámili jsme se s dřevěným kalendářem dnů, měsíců a ročních období, na kterém teď děti denně zjišťují, co je za den, jaké má datum, jaké kroužky nás čekají, kdo přišel do školky. Také jsme se věnovali tématu společenství a integrace, samozřejmě bez těchto dospělých názvů a v podobě dětem srozumitelné. Povídali jsme si o tom, v čem se lidé od sebe liší – národností, jazykem, vzhledem, ale třeba i zájmy, a především také o tom, co mají všichni lidé na světě společného, a že to opravdu důležité je pro nás pro všechny stejné. Společně jsme tak přišli na to, že díky odlišnostem se jeden od druhého můžeme hodně dozvědět a naučit, že se nemusíme na druhé zlobit, když něco dělají jinak než my, že se můžeme vzájemně respektovat, naslouchat si, pomáhat si a být k sobě trpěliví a ohleduplní.

školka školka školka školka školka školka

více fotografií...



Archiv naleznete zde: ...2012 a 2013 | ...foto z r. 2011 | ...foto z r. 2010