Únor 2013
V mrazivém únoru jsme se věnovali zkoumání vody ve všech jejích podobách a skupenstvích, pozorovali jsme detaily zamrzlého Šeberáku, obrazy malované ranními mrazíky a sněhové vločky pod lupou a pokoušeli se je výtvarně ztvárnit, barvili jsme sníh a led, vážili, měřili, odměřovali, míchali, rozpouštěli, zahřívali a zase mrazili, zkrátka vyzkoušeli všemožné pokusy s vodou, a opět jsme také stopovali zvířata v okolí. O jarních prázdninách jsme s dětmi třídy Primary i Toddler výtvarně tvořili a vznikla z toho dvě úchvatná velká společná díla, která teď místo galerie moderního umění zdobí stěny naší dolní třídy. Po prázdninách jsme s blížícím se jarem přivítali Masopust, povídali jsme si o tom, jak a proč vznikl a jak se dříve slavil, o karnevalech, maskách a také divadle, zkoušeli různé dramatické hry a hříčky a na masopustní úterý se sešli jako klauni, kosmonauti, piráti, princezny, víly, berušky, čarodějnice, tygr, Indiánka a Japonka a každý jsme se pokusili své postavy improvizovaně herecky předvést. Oslavili jsme narozeniny Toníka (5), Jirky (6), Kristýnky (4) a Varvary (5).
Leden 2013
Leden jsme zahájili společným sdílením zážitků z Vánoc a připomenutím svátku Tří králů, při němž děti vyráběly a nosily koruny Kašpara, Melichara a Baltazara a zkoumaly zlato, kadidlo a myrhu a jejich užití i původ. Věnovali jsme se zkoumání našich smyslů, prošli jsme všechny staré i nové pomůcky pro smyslový rozvoj a hráli různé smyslové hry. Hladili jsme hmatové destičky a látky, porovnávali váhové destičky, mačkali tlakové válečky, osahávali teplotní lahvičky a teplotní destičky, poznávali chutě a zjišťovali, které části jazyka je rozpoznávají, očichávali koření a snažili se vnímat a rozlišovat chutě a vůně různých jídel, párovali jsme zvukové válečky a pracovali s Montessori zvonky. Zkoušeli jsme, co dokážeme poslepu a jak zavázané oči změní naše ostatní smysly, jak najednou jinak slyšíme, cítíme, vnímáme hmatem – pracovali jsme poslepu s různými pomůckami, chodili poslepu po elipse, zkoušeli, jaké to je, když jeden je „slepý“ a druhý ho vede. Pořádné zimní počasí nám konečně umožnilo užívat si sněhu a her s ním i v něm, zkoumat rozdíly teplot a také hledat a rozpoznávat stopy zvířat (našli jsme stopy psů, koček, veverek, zajíce, bažanta, kachen a dalších ptáků, ostatní jsme zkoumali alespoň na obrázcích). V KC Zahrada jsme viděli krásnou zimní pohádku Vladislava Vančury Kubula a Kuba Kubikula a také nás navštívili ve školce policisté, kteří nám povídali o své práci, o tom, kde a jak pomáhají, a společně s dětmi diskutovali o tom, co je správné a co ne a jak které situace řešit, a byli celkem překvapení z informovanosti našich úžasných dětí a jejich schopnosti nebát se nahlas projevit. Oslavili jsme narozeniny Valentýnky (5) a na závěr měsíce třetí narozeniny naší školky.
Vánoční setkání 12. 12. 2012
Jsme moc rádi, že jsme se s většinou z Vás setkali na vánoční besídce, kde jste mohli s dětmi vyzkoušet náznaky zvyků z jiných zemí, kterými jsme se celý týden zabývali. A máme velkou radost, že děti letos měly chuť i do malého sboru a že je to každodenní sborové scházení bavilo. Doufáme, že i Vám bylo s námi navzdory mrazu příjemně.
Prosinec 2012
v prosinci jsme tentokrát hlavně cestovali – trochu doslova a hodně v představách. Po vlastních domovech, ulicích a čtvrtích jsme poznávali Prahu a projeli se tramvají po nábřeží a prošli předvánočním Starým Městem. Zkoumali jsme státní symboly a mapu České republiky, poznávali zajímavá místa, krajinu, rostliny a zvířata, lidi, jídla, tradice a zvyky, samozřejmě hlavně ty vánoční. Společně jsme ozdobili adventní věnec, upekli cukroví na adventní kalendář i naši besídku, postavili malý betlém a povídali si o tom, jak kdo tráví Vánoce, proč je vlastně slavíme, s čím je která tradice spojená a jak vznikla, co je Advent a jaký má smysl, i o tom, kdo byl Svatý Mikuláš, který nás 5. 12. ve školce navštívil (a opět jsme s obdivem pozorovali, jak děti ze třídy Toddler soustředěně sledují své starší kamarády z Primary, přemýšlejí, sbírají odvahu a pak každý sám jdou neohroženě Mikuláši vstříc). Děti nás, jak to tak často dělají, překvapily, protože o českých Vánocích prakticky už všechno věděly, museli jsme je tudíž překvapit my něčím jiným… Po Praze a České republice jsme letem světem projeli Evropu a také ostatní kontinenty a došli k tomu, že ne všude jsou Vánoce takové jako u nás a někde dokonce nejsou vůbec, ale zase se tam slaví jiné svátky, což bylo pro děti hodně zajímavé zjištění a moc je bavilo představovat si Štědrý večer na horké africké pláži nebo grónské ledové kře a úplně unešené byly z čínských oslav Nového roku. Probírali jsme vánoční příběhy a zvyky hlavně v zemích, kde se narodili lidé z naší školky – v USA, Británii, Německu, Rusku a Číně a bylo úžasné, že nám o nich přišli vyprávět také rodiče některých dětí a nechali nás něco ze svých tradic vidět, osahat či ochutnat. Kromě obvyklých českých koled jsme se naučili některé anglické, dokonce i jednu historickou, klasickou anglickou, leč o českém králi Václavovi, také jednu starodávnou francouzskou a dokonce i jednu africkou z Konga, kterou jste slyšeli na vánočním setkání a dle obliby u dětí soudě, ji možná budete slýchat ještě mnoho týdnů. Pokoušíme se i o čínskou novoroční píseň, ale to je tedy vysoká laťka! V posledním prosincovém týdnu jsme se po společné besídce naladili už zase česky vánočně a zkoušeli různé tradiční české zvyky, také jsme byli v kunratickém kostele na koncertě dětského sboru a nakonec přichystali Vánoce i pro zvířata v našem lese, kde jsme ozdobili stromek jablky, mrkvemi a ořechy a zazpívali veverkám koledy. A ještě jsme měli ve školce jednu návštěvu – divadelníky s pohádkou Oblíkačka, v níž se hrálo s lecčíms a na leccos a děti byly naprosto nadšené a zhruba od poloviny představení nebylo úplně poznat, kdo vlastně přišel hrát, tak jsme zvědaví, jestli se teď z nich stali herci a hudebníci i doma a na co všechno Vám o Vánocích zahrají.
Listopad 2012
V listopadu jsme se věnovali nadcházející zimě a hlavně tomu, jak se na ni připravují zvířata a co během ní vlastně dělají. Vzhledem k inverzi jsme bohužel navzdory velkým plánům nemohli vyrazit do zbraslavské lesní zoo, ale alespoň jsme řádně prozkoumali blízký les a také okolí rybníka, pozorovali jejich proměny, hledali zimní úkryty, sledovali ptáky a veverky, které jsou ve výletech na naši zahradu pod vlivem lákavého výběru ořechů stále odvážnější. Zjišťovali jsme, kteří ptáci se na zimu stěhují na jih, kteří tu zůstávají a kteří se k nám naopak přilétají ze severu ohřát, která zvířata v zimě spí a jak vlastně takový spánek vypadá, a co dělají ta, která nespí, jak na sněhu žijí, co jedí. Ve druhé polovině listopadu jsme v rámci Dne Díkůvzdání, který se díky našim dvěma milým učitelkám z USA stal i pro nás důležitým svátkem, hodně mluvili o tom, jak se nám žije, kolik úžasných lidí a kolik krásných věcí kolem sebe máme, zkrátka, zda máme štěstí a za co děkovat. A také o tom, jak se žije jiným lidem a hlavně dětem, které takové štěstí nemají, ať už u nás či v jiných zemích. Navštívili nás lidé z humanitární organizace Adra a vyprávěli nám (samozřejmě bez děsivých a i pro dospělé mnohdy těžko přijatelných detailů) o životě v Africe prostřednictvím příběhu jedné obyčejné holčičky Latify, takže už si dovedeme alespoň trochu představit, jak africké děti bydlí, co jedí, s čím si hrají, jak vypadá jejich škola. Povídali jsme si také o jiných méně šťastných lidech, než jsme my – opuštěných dětech, nemocných dětech či starých, osamělých lidech. A navštívil nás také sedmiletý kamarád s vlastní, čerstvou zkušeností s dlouhými dny trávenými v nemocnici, takže jsme měli možnost dozvědět se mnohé veselé i smutné o tom, jak to v nemocnici chodí, jak tam probíhá den, jak se tam malý kluk cítí. Bylo moc krásné sledovat, jak tak zdánlivě složité téma dovedou děti vnímat a chápat a jak hluboce se nad ním dokážou zamýšlet. Vlastně nás k tomuto pojetí Díkůvzdání přivedly už vloni děti samy, když při tehdejší hostině spontánně přišly s tím, že bychom se měli o všechny ty dobroty s někým rozdělit (tehdy jsme po debatě, proč je nemůžeme poslat do Afriky, část vezli do Domova pro seniory Sue Ryder). Letos děti třídy Primary dospěly o obrovský krok dál: přestože na počátku týdne to pro ně byla hodně vzdálená představa, na konci se samy rozhodly (a skutečně jsme z žádného neměly pocit rozhodnutí pod nátlakem), že věnují jednu, někdo dokonce několik svých hraček těžce nemocným dětem na neurologii v Krčské nemocnici. Dary jsme tam odvezli společně a děti tak měly možnost osobně je předat a zažít pro ně svým způsobem první a tedy i neskutečně silný pocit toho, co znamená doopravdy se rozdělit a udělat druhému radost, co znamená ztratit, ale i získat. Bylo vidět, jak těžké pro ně bylo se s vlastní hračkou rozloučit, ale jak si zároveň v tu chvíli připadaly velké, silné a důležité, tak nějak významné pro svět. My všechny, kdo jsme u toho byly, jsme tu chvíli obrečely. Děkujeme i za Vaši podporu a pomoc dětem v tak těžkém a tak krásném rozhodnutí. Myslím, že stálo za to a že žádné z nich ho nelituje. V posledním listopadovém týdnu jsme na úvahy o tom, jak se nám žije, navázali tématem Můj domov a co vše si pod tím slovem vlastně představíme. Od dětí jsme si vyslechli mnoho zajímavých a často překvapivých slov, vět i celých příběhů. Prohlíželi jsme si fotky svých domovů a pokojíčků, povídali si o tom, co máme na domově rádi, jak to doma vypadá a voní, co doma děláme, kdo má doma jakou roli, jak doma pomáháme. Učili jsme se znát svou adresu, hledali ji na mapě Prahy a zjišťovali jsme, kdo bydlí blízko a kdo daleko, kdo je čí soused. Povídali jsme si také o tom, jak vznikají názvy ulic a některé děti už přemýšlejí, co významného udělají, aby jednou měly tu svou.
Říjen 2012
Po zářijové adaptaci jsme se začali více rozhlížet po okolí, podnikali jsme různé pěší průzkumné výpravy a užívali si podzimu, který navzdory občasnému výraznému chladu přinesl mnoho krásných dní. Pozorovali jsme podzimní proměny přírody – vítr ve větvích, šumění stromů, barvy listí a jejich proměny, odlet ptáků, úkryty hmyzu. Sledovali jsme účinky větru a zkoušeli různé pokusy s foukáním. Sbírali jsme, zkoumali a pojmenovávali listy všech tvarů a barev a všemožné podzimní plody – kaštany, žaludy, ořechy, šišky, šípky a další, přiřazovali jsme je ke správným stromům a keřům a povídali si o tom, pro která zvířata jsou v zimě důležité, třídili jsme jehličnaté a listnaté stromy a prostřednictvím puzzlů se učili pojmenovat jejich části, třídili jsme listy podle barev a tvarů a tvořili z nich výtvarná díla, četli příběhy o stromech a pracovali také se souvisejícími smyslovými pomůckami pro rozlišování barev a tvarů (botanické komody, geometrická komoda, párování barev a odstínů, míchání barev apod.). Poznávali jsme podzimní ovoce a zeleninu, povídali si o tom, jak se na zimu skladuje a konzervuje, ohmatávali, očichávali a ochutnávali. Sklidili jsme a v rámci kroužku vaření opět také ochutnali úrodu z naší zahrádky – tentokrát dýně hokaido a různé bylinky, vařili jsme polévku, pekli dýňové koláčky, ořechové sušenky a zavařili dýňovou marmeládu, kterou budeme mít ještě dlouho na zimní svačinky. Věnovali jsme se také tématu lidské tělo a zdraví, pojmenovávali jsme části těla, ale i smysly a pocity, cvičili se v rozlišování pravé a levé strany, vážili jsme se, měřili jsme svou výšku, délku chodidla, ruky, obvod hlavy a pro velký zájem cokoliv, co koho napadlo, a vše zapisovali, což děti nesmírně bavilo, řešili jsme, co je zdravé a co ne (nejen k jídlu) a pracovali s pomůckami pro rozlišování rozměrů (věž, schody, tyče, válečky apod.). Oslavili jsme narozeniny Emy (4). Říjen jsme zakončili „halloweenským dýňobraním“ a stejně jako vloni byly i letos dýně a dýňová semínka ve školce všude. Děti opět koulely dýně po zahradě, tvořily z nich obrazy a stavby, dlabaly svítilny a vázy a opatrně v nich zapalovaly svíčky. Na Dušičky jsme se třídou Primary navštívili hrnčířský hřbitov a vyzkoušeli si, jak zvládneme cestování autobusem – vrátili jsme se všichni, vcelku, zdraví a spokojení, takže můžeme začít rozšiřovat akční rádius!
Září 2012
Po prázdninách jsme přivítali známé i nové děti, jako obvykle na začátku roku jsme se seznamovali se školkou a společně tvořili pravidla. Zjišťovali jsme, kde co najdeme, a trénovali přitom prostorové pojmy. Učili jsme se rolovat a obcházet koberečky, tiše nosit a zasouvat židle, připravit si stůl, krájet ovoce a zeleninu ke svačině, mazat si chleba, servírovat jídlo a pití, zametat, vytírat, utírat stoly, mýt po sobě nádobí, třídit pastelky podle barev, uklízet po sobě pomůcky,… Seznamovali jsme se s lidmi ve školce, připomínali si, kdo je kdo, povídali si o tom, jací jsme, koho a co máme rádi, učili se, jak se k sobě chovat, jak si vzájemně pomáhat, jak se česky i anglicky přivítat a rozloučit, představit se, poprosit a poděkovat, požádat o pomoc,… Hráli jsme hry na ticho i hru „To se mi líbí / to mi vadí“ a další. Megan vytvořila k našim nejdůležitějším pravidlům krásné piktogramy, takže si je teď můžeme kdykoliv snadno a milým způsobem připomenout. Seznámili jsme se také se základními časovými pojmy a s kalendářem dnů, měsíců a ročních období, na kterém děti denně zjišťují, co je za den a datum a kdo přišel do školky. Opět jsme zavedli služby na různé „domácí práce“, abychom se všichni společně podíleli na péči o naše prostředí, děti si tak každý týden vybírají, o co se chtějí starat (úklid stolů po jídle, zalévání květin, králíčci, kalendář apod.), dělají to rády a samy se o služby hlásí. Oslavili jsme také narozeniny Viktora (2), Oty (5), Davida (6) a Ondry (4).
21.6.2012 Setkání na závěr školního roku
Před nástupem prázdnin jsme se rozloučili s našimi předškoláky, z otisků rukou a mnohdy i nohou vytvořili společnou barevnou mandalu, zahráli divadlo, tančili, cvičili jógu a aikido, uspořádali vystava našich výtvarných děl a především se všichni společně sešli. Krásné léto!
více fotografií...
Za fotografie děkujeme Vojtovi Pavelčíkovi.
Květen 2012
Vrátili jsme se k na podzim načatému tématu Moje místo a tentokrát jsme cestovali od našich domovů až do vesmíru. Povídali jsme si o domově, co pro nás znamená, jaký je, koho a co v něm máme rádi, jak vypadá, voní, co doma děláme, když přijdeme ze školky, s kým a čím si hrajeme, jak doma pomáháme, i o našich dalších domovech (o prarodičích a širší rodině, kam jezdíme na výlety) a také o školce, jak se v ní cítíme, co se nám líbí a nelíbí, co nás baví, s kým si rozumíme, na koho se těšíme… Připomněli jsme si adresy, kde bydlíme, a byli jsme mile překvapení, o kolik více dětí oproti podzimu si tu svou už pamatuje, povídali jsme si o cestě domů ze školky, podle čeho poznáme svou ulici a čtvrť. Prostřednictvím předmětů a obrázků jsme poznávali známá místa Prahy a také přírodu, rostliny, zvířata i výrobky, umění a zvyky typické pro Českou republiku, četli jsme české pohádky, zpívali české písničky, vařili, očichávali a ochutnávali česká jídla, připomněli si hymnu, vlajku a státní znak. Pracovali jsme také s již známými mapami České republiky a Evropy a letem světem smyslově prošli všechny kontinenty, o kterých už děti hodně vědí díky loňským tématům a letnímu programu a věčně oblíbené práci s krabicemi s předměty a obrázky ke kontinentům, které máme celoročně ve třídě. Téma vesmír, které děti moc bavilo, přestože je poměrně abstraktní i pro nás dospělé, jsme začali na elipse Velkým třeskem (nafouknutí a prasknutí balónku s těstovinami ve tvaru hvězdiček), pracovali jsme s modelem Sluneční soustavy, povídali si o jednotlivých planetách, představovali si, jak to na nich vypadá, a hráli různé pohybové hry se vzdálenostmi a obíháním planet, zkoumali planetu Zemi a z čeho se skládá, dělali pokusy se vzduchem, vodou a zemí, a s pomocí baterky a globusu si ukázali, jak se Země pohybuje ve vesmíru a proč se střídají roční období a den a noc. Opět jsme také vyráběli knížky Moje místo, tentokrát více tvořivě ve smyslu, jak si své domovy blízké i vzdálené představujeme. Na konci května jsme se věnovali také tématu Bezpečnost, učili se telefonní číslo 112 a kdy a jak na něj můžeme zavolat, poznávali pravidla první pomoci, ošetřovali jsme se a obvazovali, povídali si o polici a hasičích a o tom, jak se chovat k cizím lidem, jak se před nimi chránit, co dělat, když vidíme nehodu nebo ubližování druhým, rozdělávali jsme a hasili ohně a zkoumali, co jak rychle hoří, a vyzkoušeli si poplach a evakuaci. V duchu tématu jsme oslavili i Den dětí malým dopravním hřištěm, po kterém děti nadšeně jezdily se svými autíčky a překvapivě disciplinovaně dodržovaly dopravní značení, překážkovou dráhou s vedením slepce (se zavázanýma očima), kde nás děti opět mile překvapily, s jakou zodpovědností i ty nejmladší dokázaly provést kamaráda, a fotbalem v tělocvičně, při kterém jsme trénovali, co udělat, když míč uteče do silnice. Oslavili jsme také narozeniny Aničky (6), Kryštofa (4) a Julinky (2).
Duben 2012
Pokračovali jsme v pozorování jarní přírody – růstu rostlin, probouzení hmyzu, zvířat a jejich mláďat… V souvislosti s návštěvou ekofarmy Toulcův dvůr se třídou Primary jsme poznávali domácí zvířata a učili se pojmenovávat všechny členy zvířecích rodin, zjišťovali, co jedí a co nám přinášejí, třídili je do skupin (obratlovci, ptáci, savci, býložravci a masožravci) a rozpoznávali zvuky, které vydávají. Věnovali jsme se jarním květinám a hlavně pučení stromů a keřů, zkoumali a rozpoznávali jsme různé výhonky a pupeny, části těla květin a stromů, klíčení semene a vývoj semene k výhonku, semenáčku a stromku a prostřednictvím pokusů si ověřili, že rostliny potřebují slunce a vodu, že naklíčené semínko uvnitř vypadá stejně jako to na našich dřevěných puzzlech, zkoumali jsme buňky a cévy rostlin pod mikroskopem a dokonce si ověřili, že rostliny dovedou vyrobit kyslík (důkaz fotosyntézy). V souvislosti s Dnem Země jsme se zjišťovali, proč a jak se třídí odpad (také jsme na zahradě zakopali různé materiály a budeme teď dlouhodobě pozorovat, jak rychle či pomalu se rozkládají), proč šetřit vodou a jak jsou všichni živočichové a rostliny jeden na druhém závislí (Montessori sluneční hra), jak dokážeme přírodě škodit (prostřednictvím projektu spojeného se slavným americkým animovaným filmem The Lorax – pokud by Vás zajímal, můžete ho vidět na http://www.youtube.com/watch?v=23lHvYfaENw) a jak jí můžeme pomáhat a nakonec jsme na zahradě společně zasadili ovocný stromek a budeme dál dlouhodobě pozorovat, měřit a zaznamenávat, jak nám roste. Hodně jsme také slavili, tentokrát narozeniny Matěje (5), Davida (6), Sofinky (4), Adama (3), Betty (3) a Maxe (2), a rozloučili jsme se s Justýnkou. Moc se nám líbily společně prožité velikonoční dílny a doufáme, že i Vy jste si je s dětmi tvořivě užili.
Březen 2012
V březnu jsme pokračovali ve zkoumání smyslů. Prošli jsme všechny „párovací“ pomůcky ve smyslové výchově, hladili jsme hmatové destičky a látky, mačkali tlakové válečky, osahávali teplotní lahvičky a teplotní destičky, poznávali základní chutě a zjišťovali, které části jazyka je rozpoznávají, očichávali koření a snažili se vnímat a rozlišovat chutě a vůně různých jídel, párovali jsme zvukové válečky a pracovali s Montessori zvonky, které máme ve školce nově, poslouchali jsme a rozpoznávali zvuky zvířat a hráli jsme různé smyslové hry. Zkoušeli jsme, co dokážeme poslepu a jak zavázané oči změní naše ostatní smysly, jak najednou jinak slyšíme, cítíme, vnímáme hmatem – pracovali jsme poslepu s různými pomůckami, chodili poslepu po elipse, v lese kolem provazu mezi stromy, zkoušeli, jaké to je, když jeden je „slepý“ a druhý ho vede... Společně jsme se rozloučili se zimou a přivítali jaro tradičním českým zvykem – vynesením symbolu zimy Morany, kterou jsme vytvořili z větví, slámy a látek a poslali ji po vodě. Připravili jsme na zahradě záhonek, zaseli první semínka a poznávali a sázeli jarní květiny. Začali jsme také se tříděním živočichů a učili se poznávat různé skupiny obratlovců. Sledovali jsme návrat ptáků, zkoumali, co je všem ptákům společné a v čem se liší, učili se rozpoznávat druhy ptáků, které vídáme v našem okolí, jejich peří, let, zvuky a samozřejmě jsme pracovali i s puzzly s částmi těla a vývojovými stádii. Oslavili jsme také narozeniny Tomáška (4) a Jasmínky (4) a ve třídě Toddler přivítali nového kamaráda Lászla.
Únor 2012
Po lednovém experimentování s vodou jsme si konečně alespoň chvilku užili i něco sněhových závějí, ze kterých už šlo postavit sněhuláka a uspořádat koulovačku, přidali jsme pár pokusů se sněhem (měření teplot, vážení, barvení, tání), zkoumali jsme vločky pod lupou a stopovali jsme zvířata v okolí (veverky, zajíce, ptáky, kachny a samozřejmě kočky a psy), učili jsme se rozpoznávat jejich jednotlivé stopy a mapovat trasy jejich pohybu. Pak se na mnoho dní téměř veškerý zájem dětí přenesl k naší králičí rodince, která se po krátkém období „hájení“ a klidu po narození sedmi malých králíčků přestěhovala opět zpátky do třídy a od té chvíle nás všechny pohltila. Měli jsme možnost pozorovat, jak králičí maminky pečují o svá čerstvě narozená mláďata, a postupně se učili, jak se o ně můžeme starat my, zjišťovali jsme a povídali si o všem, co se týká králičího života, a na vlastní oči mohli vidět, co znamená být savcem. Od mazlení králíčků jsme se pak přesunuli k plánovanému tématu smyslů a ke zkoumání všeho, co dokážeme hmatem, čichem a zrakem, a protože jsme ještě neprozkoumali všechny smysly a jejich možnosti, budeme v tématu pokračovat i v březnu. 21.2. jsme oslavili tradiční český Masopust a převlečení za princezny, piráty, víly, tanečnice, divoké kočky, Bořky stavitele, včelky, berušky a další všemožné bytosti i havěť si užili spoustu zábavy v podobě různých jednoduchých, leč věčně oblíbených, tvořivých, smyslových a pohybových aktivit, ke kterým se odvážně a rády přidaly i starší děti třídy Toddler. Oslavili jsme také narozeniny Toníka (4), Jirky (5), Kristýnky (3) a Varvary (4). Ve třídě Toddler se zabydleli noví kamarádi Viki, Max, Julinka a Anička.
Leden 2012
Leden jsme zahájili oslavou Tří králů s korunami na hlavách a dary a připomenutím kalendáře. Opakovali jsme roční období, měsíce, dny v týdnu, jak se tvoří datum, pracovali jsme s hodinami a pojmy ráno, poledne, odpoledne, večer, noc. Pak jsme se navzdory nepřicházejícímu sněhu s velkou vervou a nadšením věnovali tématu vody a všeho, co s ní souvisí. Nosili jsme vodu po elipse, nalévali, přelévali, odměřovali, vážili, zkoumali a porovnávali její skupenství, rozpouštěli sníh (alespoň pár dní ho troška na zahradě ležela) a led, barvili je, zkoumali jsme páru. Zjišťovali jsme, jak se voda chová, kdo ji potřebuje, kdo v ní žije, kde ji najdeme, odkud se bere. Z bavlnek, provázků a látek jsme si postavili vodní tok od pramene až po moře, pracovali s pomůckou formy vody a pevniny, třídili vodní a suchozemská zvířata, mořská a sladkovodní. Dělali jsme pokusy se vzlínáním vody (provázek mezi dvěma miskami), s povrchovým napětím (jehla na hladině), zkoumali, co plave a co ne, zalévali fazoli a kámen a sledovali, co vyroste, ověřili si, že květiny pijí (řezané ve vodě s potravinářskou barvou), a vyzkoušeli pokus znázorňující koloběh vody v přírodě. Tvořili jsme s vodou ve výtvarném kroužku a na vaření si kromě dalších dobrot jako palačinky, arabský puding či indické sladké kuličky vyrobili zmrzlinu. Když budete mít čas a chuť, zkuste si doma jeden z našich pokusů, který snad nejvíc fascinoval i ty nejmenší děti a možná si ho rády připomenou: vystřihněte z papíru květinu, přeložte okvětní lístky přes sebe a položte ji do misky s vodou na hladinu… Oslavili jsme také narozeniny Valentýnky (4) a všichni společně narozeniny nás všech - Vrbiček (2).